Jak to bylo ve skutečnosti? Takhle!
V poslední době se snaží armáda získat dobrovolníky na vojenská cvičení a tak jsme se rozhodli, že se také přihlásíme. Shodli jsme se ovšem, že - pokud nechceme dělat v armádě ostudu - je potřeba si předem nacvičit již zapomenuté znalosti a dovednosti.
Vydali jsme se tedy do blíže neurčeného místa (opuštěné místo v jedné z chráněných krajinných oblastí), kde bychom se mohli v klidu věnovat výcviku.
 

Členové výpravy:    Edgar - instruktor náčelník    František - mužstvo    Zdenek (já) - mužstvo a fotograf	Vybavení: Výstroj a výzbroj, odpovídající aspoň zhruba tomu, co nám bude   přiděleno při skutečném cvičení.  Pravda - červená, do daleka zářící přilba neodpovídá zcela  zásadám správného maskování, ale jinou se nám nepodařilo sehnat. Dále jsme s sebou měli několik ostrých granátů

Po tom, co jsme vyhledali vhodný terén, pustili jsme se chutě do nácviku, který začal ukázkou v podání zkušeného instruktora Edgara.

1) Edgar se ukázkově vrhá k zemi, rekognoskuje terén	2) Vzorné plížení plazením vpřed bylo vskutku dokonalé. Snímek z nadhledu je, myslím, dostatečně průkazný
3) Edgar sahá po granátu...	4 )...a pozor, menší chybička. Nemůže na poprvé nahmatat  granát a nevědomky se vztyčuje, čímž se na moment  odkrývá a tím je vystaven nebezpečí.
5) Vše dobře dopadlo, granát je odhozen, Edgar opět  rekognoskuje terén a s uspokojením registruje napáchané škody	6) Úspěšnou akci je potřeba zakončit malou modlitbou...
7) ...	8) ...Edgar se nám ve vytržení málem překotil.

    Pro praktický nácvik  byl vybrán František, vyznačující se dvěma rysy: pokročilým věkem a předčasným návratem do dětství. V tuto chvíli jsme ještě doufali, že z něj něco kloudného vypadne.

1) František se po dlouhém přemlouvání vrhá k zemi... (inu, vrhá... s přihmouřením obou očí)	2) ...a počíná se jakžtakž plížit. Po pár metrech si však stěžuje na vedro. Prý to nelze vydržet. Zarputile a dětinsky vyžaduje možnost odložit si. Nenechá si vymluvit, že v bojové akci by to prostě nešlo!
3) Poté, co se přes přísný zákaz instruktora zbavil přebytečných vrstev oblečení, vrhá se opět k zemi. Avšak, co to? Cosi  ho zaujalo!	4) František se začíná se zaujetím vrtat v zemi a zcela  zapomíná na výcvik.
5) Od této chvíle je Frantík pro výcvik ztracený. Je plně zaujatý hrabáním.	6) Co našel v zemi? Nevíme a radši to ani nechceme vědět. Strkal si to do pusy a mlaskal při tom převelice.

    Po tomto fiasku došlo ze strany instruktora ještě k několika marným pokusům obnovit výcvik, avšak marně. František se ukázal býti naprosto neprůstřelným, takže příchod studené fronty a setrvalého deště po dvou dnech byl pro všechny vlastně vysvobozením. Sbalili jsme a odjeli domů. Instruktor Edgar se cestou ožral. František do dneška nepochopil, proč.