Vlastně se nic zajímavýho nestalo, ale když už jsem to nafotil... Když už neumim lízt, tak aspoň ty obrázky.

Franta vytáhl tu svinskou úvodní spáru, já se z posledních sil dosoukal za nim, načež jsem se skoro poblil.

Pak po několika Frantových vylítnutí na překroku (je to tam už pěkně vymydlený teda) došlo na hraní na kovboje. Po několika málo pokusech bylo lano úspěšně nahozeno, ne sice tak jak jsme plánovali (smyčka přes kruh), ale uzlík se pěkně chytl za kruhem, a tak byla cesta otevřená.

Další pinožení se, a již Franta obtancovává vrcholovou partii. Sem tam sem a tam, načež začne pršet a hřmít, takže dolu. Xichty při motání lana jsou výmluvný.

Na závěr: No... Koneckonců on ten pobyt na čerstvym vzduchu má taky něco do sebe :o).